Přijímačky

na medicínu

Jak zvládnout přijímačky na lékařskou fakultu

Studuješ na střední škole (nebo jsi zrovna školu dokončil) a chceš se v budoucnu hlásit na medicínu a stát se lékařem? Aktuálně jsi na vysoké škole – možná zrovna na příbuzném oboru, ale uvědomil sis, že bys chtěl studovat medicínu? Absolvoval jsi vysokou školu už před nějakou dobou, ale chtěl bys změnit obor? Jsi rodič, jehož dítě se chce dostat na medicínu a rád bys zjistil, co příprava na přijímačky na medicínu obnáší, případně mu i pomohl? V tomto průvodci se pokusíme zmínit všechno, na co by měl myslet každý uchazeč při přípravě na přijímací zkoušky na medicínu, aby byly úspěšné!

Na úvod na ujasněnou popisujeme, jak je to s lékařskými a nelékařskými obory. Předkládáme přehled lékařských fakult společně s informacemi o tom, jak probíhají přijímací zkoušky. Ty porovnáme a shrnujeme, v čem se od sebe na jednotlivých fakultách odlišují.

Pro úplnost uvádíme i možnosti, které se nabízejí v rámci studia na lékařských fakultách, na fakultách farmacie a na fakultách zdravotnických studií – totiž tyto fakulty nabízejí i jiné programy než všeobecné a zubní lékařství, a je možné, že tě některý z nich zaujme. Popíšeme postup, který podle nás vede k úspěšnému složení přijímaček na medicínu. Zmíníme ale i co dělat, když přijímačky napoprvé nevyjdou. Zkrátka snažíme se přinést ucelený „návod“ na to, jak postupovat při přípravě na přijímačky tak, aby všechno důležité bylo shrnuto na jednom místě.

Sdílení zápisků

Podělte se o své zápisky se světem nebo se podívejte na zápisky ostatních. Fyzika, Biologie i Chemie.
Chci zápisky!
Sdílení zápisků pro přijímačky na medicínu

Počáteční motivace

Začněme tím nejdůležitějším. Na začátku je důležité si uvědomit, proč chceš studovat právě medicínu. Odpověz si na otázku, jaký je důvod toho, proč chceš svůj život zasvětit práci ve zdravotnictví. Považujeme to za zásadní proto, že příprava, přijímačky a samotné studium medicíny je dřina. Mnohokrát se k tomuto důvodu budeš muset vracet a připomínat si, proč to nevzdat. Studium medicíny dokáže být opravdu psychicky náročné – počínaje tím, že programy všeobecného a zubního lékařství jsou koncipovány na 5 a 6 let, a tak studenty nečeká v polovině checkpoint v podobě bakalářského titulu. Další věc je časová náročnost kvůli množství učiva.

Studium je náročné v tom ohledu, že kombinuje znalosti z odborných předmětů a schopnosti a dovednosti, jako je schopnost samostatného rozhodování, kritického myšlení, práce v týmu, ale i individuální práce, komunikace s pacienty a s dalším odborným personálem. V neposlední řadě je nutné si uvědomit zodpovědnost, kterou máš v rukou, a podle ní se rozhodovat. Je potřeba být spolehlivý, odolný a přizpůsobivý. Student medicíny si musí být vědom toho, že se bude muset celý život vzdělávat a zlepšovat – absolvováním na lékařské fakultě to nekončí. Nedílnou součástí práce lékaře je ale i papírování.

Tento výčet zní možná děsivě, ale nezoufej. Velkou část dovedností studenti prohlubují až na odborných praxích, a jejich realizace pak bývá už naprosto přirozená a automatická.

O studium na lékařských fakultách je obecně poměrně velký zájem, proto je nutné věnovat přípravě určité množství času. Výhodu mají především ti, kteří absolvují gymnázium. Důvodem je (většinou pečlivá a podrobná) výuka předmětů, kterým se na přijímačkách na medicínu nevyhneš. Řeč je o biologii, chemii a fyzice. Nic ti nepomůže víc, než se na tyto předměty na střední škole zaměřit a využít veškerý potenciál toho, co výuka a učitelé nabízí. Z těchto předmětů je taky dobré maturovat, aby sis znalosti přehledně zopakoval najednou.

Abychom to shrnuli: na začátku studia medicíny stojí důležité uvědomění a rozhodnutí, které tě bude pohánět i při samotném studiu.

Typy studijních programů

V České republice se standardně rozlišují dva typy zdravotnických povolání. Ty se liší již v samotném studiu, dále v kompetencích a v celkovém uplatnění. Jsou jimi lékařské a nelékařské profese. Zdravotnický tým je totiž složen z mnoha různých profesí, které se navzájem doplňují, a vzniká tak dokonale fungující celek.

Lékařské programy

Lékařské profese zahrnují tři základní: lékař, zubní lékař a farmaceut. Lékař je všestranně připraven na práci ve všech typech zdravotnických zařízení. Uplatňuje se v prevenci, v diagnostice, v terapii a rehabilitaci. Zubní lékař má podobné kompetence, avšak specializuje se výhradně na péči o zuby, čelisti a související tkáně. Vymezení farmaceuta je široké – jeho práce spočívá v zajišťování, úpravě, přípravě, v uchovávání, kontrole a výdeji léčiv, laboratorních chemikálií a dezinfekčních a zdravotnických prostředků.

Lékařská zdravotnická povolání

  • lékař
  • zubní lékař
  • farmaceut

Studium lékařského studijního programu zpravidla znamená pětileté (v případě zubní lékařství) nebo šestileté (to se týká všeobecného lékařství) magisterské studium. Po jeho vystudování absolventi získávají titul MUDr. pro všeobecného lékaře a v rámci zubního lékařství. Ale ani po vystudování vysoké školy nemají lékaři hotovo – musí získat atestaci na některý obor. Je nutné myslet na to, že lékaři se nikdy nepřestávají učit. Principy, přístupy a technologie se neustále posouvají a inovují.

Studium farmacie, které je s lékařstvím velmi úzce provázáno, se většinou realizuje na farmaceutických fakultách. Trvá pět let, jedná se o magisterský studijní program, po jeho ukončení je absolventům udělen titul Mgr.

Nelékařské programy

Nelékařských profesí je 42, jsou definovány zákonem a rozlišují se do dalších třech skupin. Zaprvé se jedná o zdravotnické pracovníky, kteří k výkonu své činnosti nepotřebují další dohled po získání odborné způsobilosti. Další skupina je definována stejně, avšak odbornou způsobilost si doplňuje navíc o specializovanou způsobilost. Třetí skupina musí mít nad výkonem své činnosti odborný dohled nebo přímé vedení.

Do skupiny nelékařských profesí patří například všeobecná sestra, porodní asistentka, ergoterapeut, radiologický asistent, fyzioterapeut, nutriční terapeut, dentální hygienistka a adiktolog.

Studium nelékařských programů je zpravidla tříleté bakalářské, po jeho úspěšném dokončení jsou absolventi připraveni na výkon svojí činnosti, avšak je možné navázat na magisterský program a svoje znalosti prohloubit.

Lékařské fakulty v ČR

V České republice lze v akademickém roce 2022/2023 program všeobecné lékařství a zubní lékařství studovat na celkem osmi lékařských fakultách. Pět z těchto fakult patří pod Univerzitu Karlovu (1. lékařská fakulta UK, 2. lékařská fakulta UK, 3. lékařská fakulta UK, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové a Lékařská fakulta UK v Plzni). Po jedné lékařské fakultě pak mají Brno (Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity), Olomouc (Lékařská fakulta Univerzity Palackého) a Ostrava (Lékařská fakulta Ostravské univerzity).

Fakulty zdravotnických studií v ČR

Univerzita Palackého v Olomouci sdružuje lékařské studijní programy na lékařské fakultě, nelékařské programy pak vyučuje zvlášť na Fakultě zdravotnických studií (FZS UPOL). 1., 2. a 3. lékařská fakulta UK, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové a Lékařská fakulta Ostravské univerzity realizují studium na oba typy zdravotnických povolání na své fakultě. Na rozdíl od toho Lékařská fakulta UK v Plzni organizuje pouze lékařské programy. Některé univerzity zas lékařskou fakultu vůbec nemají a nabízejí pouze studium nelékařských programů na fakultě zdravotnických studií. To se týká například Univerzity Pardubice (FZS UPCE) a Západočeské univerzity v Plzni (ZČU).

Několik zdravotnických programů nabízí i Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (ZSF JČU). Mezi nabízenými programy jsou například Fyzioterapie, Laboratorní diagnostika, Nutriční terapie a Pediatrické ošetřovatelství.

Nelékařské programy často nabízejí i jiné školy, které se zaměřují na chemii a biologii. Jsou to většinou programy zabývající těmito předměty do hloubky, takže pokud tě zajímají, rozhodně stojí za pozornost. Nabízejí je především chemické fakulty, ale i na přírodovědeckých fakultách se jich několik najde. Mezi tyto příbuzné programy patří třeba programy Syntéza a výroba léčiv a Chemie biomateriálů pro medicínské využití na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze nebo Farmakochemie a medicinální materiály na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Farmaceutické fakulty v ČR

Mysli také na to, že existují i farmaceutické fakulty. Jedná se o Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové a Farmaceutickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Při studiu (i po něm) budeš trávit spoustu času v laboratoři. Jinými slovy – studium farmacie je pro ty, které baví chemie a spíš než o přímý kontakt s lidmi by je zajímala chemická část a práce v laboratoři.

A proč vůbec tuto fakultu zmiňujeme? Protože přijímací řízení je většinou velmi podobné tomu na lékařských fakultách. Taky to pro tebe může představovat další zajímavou možnost, která tě při výběru vysoké školy nenapadla. Může se například stát, že si uvědomíš, že lékařská fakulta pro tebe není to pravé, ale že bys zároveň rád zůstal v kontaktu se zdravotnictvím, a věnoval by ses tomu bez přímého kontaktu s pacienty. Případně se může jednat o další možnost, kdyby ti přijímací zkoušky na lékařskou fakultu nevyšly. Vzhledem k tomu, jaký je o studium zájem, plán B není nikdy na škodu.

Co je součástí přijímacího řízení?

Prvním společným jmenovatelem zmíněných fakult je právě přijímací řízení. Přijímací testy bývají obvykle velmi podobné, avšak i zde se najdou některé odlišnosti, a to jak napříč lékařskými programy, tak i v porovnání s těmi nelékařskými.

Přijímačky na lékařské programy…

Na lékařské programy, tedy na program všeobecného lékařství a zubního lékařství, jsou přijímačky velmi podobné co do požadovaných znalostí. Na všech českých univerzitách se jedná o test z oblasti biologie, chemie a fyziky, na univerzitě v Hradci Králové je součástí testu ještě test ze somatologie a latiny. Odlišují se taky typy otázek, které se v testech vyskytují, jejich počet, maximálním počet bodů a čas na zodpovězení testu.

2. lékařská fakulta ještě do přijímaček zahrnuje test všeobecných studijních předpokladů, který má za cíl zjistit uchazečovu prostorovou orientaci, porozumění textu a schopnost kritického a analytického myšlení. Může se zdát, že není možné se na tuto část testu připravit, ale opak je pravdou! Minimálně je totiž možné projít si podobně vypadající úlohy, naučit se pomocí nich principy, jak se úlohy co nejrychleji řeší, a ty pak aplikovat na úlohy v testu.

Odpovědi jsou vždycky navržené, testy se odlišují pouze v tom, že v některých případech se vybírá právě jedna správná odpověď, jinde víc než jedna správná. V některých testech je také možnost „Ani jedna odpověď není správná“. Proto je opravdu nutné se na testy připravit, není to tipovačka! Avšak v případě, že můžeš alespoň jednu odpověď s určitostí vyloučit, se vyplatí si tipnout. A to proto, že kromě Lékařské fakulty UK v Hradci Králové se na žádné z fakult neodečítají body za nesprávnou odpověď.

Na 2. a 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy je přijímací řízení dvoukolové, a tak je nutné se připravit ještě zvlášť na ústní pohovor. Ten už ovšem neprověřuje znalosti, ale má za cíl otestovat komunikační dovednosti uchazečů, taky schopnost interpretace a kritického myšlení. Uchazeč má také prokázat zájem o obor a všeobecný rozhled.

V následující tabulce jsou shrnuté základní informace o podobě zkoušek na jednotlivých fakultách v případě programu všeobecného lékařství.

Základní informace o podobě přijímacích zkoušek na lékařské fakulty

… a na ty nelékařské

Na nelékařské studijní programy je přijímací řízení jiné v tom ohledu, že testuje znalosti většinou pouze z jednoho, maximálně ze dvou oborů. Většinou se jedná jenom o test z biologie. Program adiktologie na 1. lékařské fakultě má ještě navíc test z této oblasti. Nelékařské programy na 2. a 3. lékařské fakultě mají rozšířený test a rovněž jsou doplněny ústním pohovorem. Na Ostravské univerzitě je přijímací řízení různorodější. Jedná se o různé kombinace z oblastí biologie, fyziky a chemie, některé programy mají test i ze všeobecných studijních předpokladů nebo společenskovědní test.

Bonifikace a upuštění od přijímací zkoušky na program všeobecné lékařství

Některé fakulty nabízí bonifikaci za výborné studijní výsledky na střední škole nebo za aktivity vykonané nad rámec studia. Na některých univerzitách se díky tomu můžeš dokonce dostat bez přijímacích zkoušek. Nezapomeň, že je nutné podat (většinou elektronickou) žádost společně s řádným doložením toho, že si podmínky splnil. Tím se myslí vysvědčení, diplomy, certifikáty, ověřené dokumenty a podobně. To, že nejprve musíš podat přihlášku ke studiu, je samozřejmostí. Je důležité myslet na data, do kterých je nutné žádosti odeslat.

Dál se dočteš, jak je to s bonifikacemi a upuštěním od přijímacích zkoušek na programu všeobecného lékařství na jednotlivých lékařských fakultách.

Lékařská fakulta na brněnské MUNI zohledňuje a bonifikuje u přijímaček tři kompetence. Zaprvé, jazykové certifikáty na úrovni C1 (a výše) z angličtiny, němčiny, španělštiny nebo francouzštiny. Zadruhé se jedná o umístění ve vybraných předmětových soutěžích kategorie A – to se týká olympiád a středoškolské odborné činnosti. A zatřetí je možné získat body navíc za zkoušku Matematika+, kterou pořádá společnost CERMAT, a za zkoušky z biologie, chemie, fyziky nebo statistiky, které pořádá Centrum pro talentovanou mládež (CTM Academy).

Do Brna se můžeš dost i bez přijímaček. Za jakých podmínek? Je potřeba studovat poslední ročník střední školy, průměr všech známek na vysvědčení v druhém pololetí 1., 2. a 3. ročníku a v prvním pololetí 4. ročníku nesmí být vyšší než 1,100. Poslední podmínkou je absolvování minimálně během dvou posledních let středoškolského studia profilové předměty, tedy fyziku, chemii a biologii. Tyto předměty nesmí být na vysvědčení hodnoceny horší známkou než dvojkou.

Na 1. lékařské fakultě je možné získat bonifikaci za matematiku, a to v případě, že uchazeč absolvoval předmět na střední škole v posledních čtyřech letech a nebyl hodnocen hůře než chvalitebně. Druhou variantou, jak získat bonifikaci za matematiku, je doložit certifikát za úspěšné splnění zkoušky Matematika+. V případě všeobecného lékařství je možné získat 30 bodů. Dalších 30 bodů je možné získat za umístění v krajském kole předmětové soutěže typu A vyhlašované MŠMT České republiky – nutností je zúčastnit se olympiády z matematiky, fyziky, chemie nebo biologie v kategorii pro střední školy.

V rámci 1.  lékařské fakulty je taky možnost dostat se na program všeobecné lékařství bez přijímaček. Uchazeč musí studovat poslední ročník střední školy, musí doložit, že se minimálně tři roky na střední škole účastnil výuky profilových předmětů (fyzika, biologie a chemie) a jeho známka z nich nebyla horší než chvalitebně. Rovněž je nutné doložit průměr známek z povinných předmětů v posledních čtyřech letech studia – nesmí překročit průměr 1,10. Počítá se s vysvědčeními na konci ročníku, vyjma posledního, maturitního ročníku, kdy se počítá s pololetním.

3. lékařská fakulta sice nenabízí žádné bonifikace, ale za splnění určitých podmínek uchazeči nemusejí k přijímačkám. Je potřeba splnit 4 podmínky. Toto privilegium pak dostane maximálně 50 nejlépe hodnocených uchazečů. Uchazeč musí být studentem posledního ročníku střední školy. Jeho průměrný prospěch poslední 4 roky studia na střední nesmí přesáhnout 1,20, přičemž průměr se počítá ze známek udělených ve druhém pololetí (pouze z posledního ročníku se počítá s pololetím prvním) z povinných předmětů. Podmínkou je i umístění alespoň v jedné ze soutěží, které jsou vypsány na fakultním webu. Jedná se o soutěže různého druhu, olympiády, ale i o sportovní a umělecké soutěže. Uchazeč musí doložit, že se v posledních dvou letech středoškolského studia účastnil alespoň jeden rok výuky fyziky, chemie a biologie jako povinného předmětu, a neměl horší hodnocení než chvalitebně.

Na lékařské fakultě UK v Plzni není možné získat bonifikaci. Avšak na základě výborného studijního průměru je možné upustit od přijímací zkoušky. Uchazeč musí podat žádost a doložit, že se v době podání žádosti nachází ve 4. ročníku studia střední školy a že se v posledních čtyřech letech na střední škole účastnil profilových předmětů (fyziky, chemie, biologie a matematiky), a průměr jeho známek z těchto předmětů zaokrouhlený na dvě desetinná místa je maximálně 1,20.

Bonifikace neudělují ani nenabízejí možnost přijetí bez přijímací zkoušky lékařské fakulty na Ostravské univerzitě, na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Univerzitě Karlově na dvou fakultách, a to na lékařská fakulta a na fakultě v Hradci Králové.

Podmínky přijetí na jednotlivých lékařských fakultách v ČR

Jak si vybrat fakultu?

Na základě výše uvedeného je jasné, že je dobré si před začátkem přípravy na přijímačky uvědomit, která fakulta je ta preferovaná. To z toho důvodu, abys věděl, na co konkrétně se připravovat.

Jestli nemáš jasného favorita, je dobré podívat se na webové stránky všech fakult na to, co přesně nabízejí. Studijní plány se různě odlišují. Některé jsou více tradiční, jiné zkoušejí modernější způsoby výuky. Rozhodujícím faktorem může být i to, kde nabízejí praxe, nebo například jestli mají vybudovaná moderní simulační centra. Od věci není ani navštívit dny otevřených dveří a na vlastní kůži zjistit, jak na tebe prostředí fakulty působí. Důležité poznatky přinášejí i současní studenti nebo absolventi. Pokud nikoho neznáš, příležitost je potkat dostaneš právě na dni otevřených dveří, kde většinou pomáhají. V současné době často probíhá den otevřených dveří online. I to je možnost, jak získat odpovědi na tvoje otázky.

Pro někoho může být rozhodující samotný průběh přijímací zkoušky – například se nechce účastnit ústního pohovoru. I to je dobré zvážit. Jenom je třeba si uvědomit, že s vhodnou přípravou se není nikdy čeho bát. Ostatně ústních zkoušek tě bude čekat v životě ještě mnoho.

Obecně ale platí, že je dobré si přihlášek (a to i přes poplatek) podat několik, čímž svoje šance zvýšíš. Je možné, že ti zkrátka na některé fakultě nesedne test, na jiné zase ano. U podávání přihlášek na to mysli a zkus si vytvořit i plán B, kdyby něco nevyšlo.

Jaké jsou reálné šance na přijetí?

Dostat se na medicínu je opravdu těžké. Pravdou je, že více než 60 procent uchazečů se nedostane na žádnou fakultu, na kterou si podalo přihlášku.

Na lékařské fakulty se hlásí stovky uchazečů. Jejich úspěšnost se pohybuje většinou kolem 20 procent. V následující tabulce je přehled, jaké množství uchazečů se hlásilo v akademickém roce 2021/2022 na program Všeobecné lékařství na 8 českých lékařských fakult a jaký byl počet přijatých. Tabulka ale nezohledňuje, kolik z počtu uchazečů se na přijímací zkoušky skutečně dostavilo. Většinou se jedná o desítky potenciálních studentů, kteří testy i přes podanou přihlášku nepřijdou zkusit.

Informace o počtu uchazečů na lékařských fakultách v ČR

Povolené pomůcky při testu

Nezapomeňte na to, že některé fakulty nepovolují ani kalkulačku, natož například matematicko-fyzikální tabulky nebo periodickou tabulku prvků. Všechny výpočty tak musíš provádět z hlavy, taktéž si musíš pamatovat všechny vzorečky, ale i jednotky k veličinám, a samozřejmě převody a goniometrické funkce. Proto je dobré na to myslet už během přípravy a zkoušet počítat bez kalkulačky. Věř, že se v tom budeš zlepšovat. Trénink dělá mistra – to ostatně platí v celém průběhu přijímaček. Kromě vzorečků bude pro výpočty nutné naučit se i některé konstanty. Při přípravě můžeš postupovat tak, že si je budeš vypisovat na jeden papír. Na konci přípravy si je pouze zopakuješ.

Jinými slovy z toho vyplývá, že vše, co do testu budeš vyplňovat, bude vycházet pouze z toho, co ses naučil, a to jak z teoretických znalostí, tak z praktického počítání. Je proto dobré tyto obory skutečně chápat a vnímat to, jak jsou témata mezi sebou propojena. To ti usnadní opravdu úplně nejvíc času.

Pravděpodobně bude nutné odložit i hodinky, aby se zkušební komise nemusela zaobírat kontrolováním toho, jestli na nich některý z uchazečů něco nehledá. Hodiny bývají zpravidla v každé zkušební místnosti. Budeš proto mít o čase vždycky přehled.

Jak postupovat v testech?

Testy jsou v rámci přijímacího řízení buď rozděleny do bloků po jednotlivých předmětech, přičemž každý blok má vlastní časový limit, nebo jeden test obsahuje všechny předměty, a je na něj tím pádem jeden časový limit. Na většině fakult máš otázky i odpovědní arch v papírové podobě před sebou, a můžeš tedy dle libosti mezi otázkami přeskakovat a vracet se k nim. Množství času je většinou dostatečné (obvykle připadá více než minuta na jednu otázku), takže není nutné panikařit. Snaž se neztrácet hlavu a s krátkou rozvahou vyplňuj odpovědi. Pokud by hrozilo, že se u některého příkladu zasekneš na delší dobu, je lepší pokračovat na snazší příklady a k těm obtížněji řešitelným se vrátit až později.

Na většině fakult jsou otázky hodnoceny vždy stejným počtem bodů, proto se snazší, rychleji řešitelné příklady vyplatí řešit přednostně, abys později nezjistil, že ti na ně nezbývá čas. Kromě Lékařské fakulty UK v Hradci Králové se za nesprávné odpovědi body neodečítají. Pokud tedy nebudeš schopen určit správnou odpověď (a nebude se zrovna jednat o otázky typu multiple choice, tedy nebude možných více správných odpovědí), lze se ji na závěr testu pokusit odhadnout. Vždy je však lepší mít jistotu správného postupu řešení příkladu, tato možnost by skutečně měla být rezervována pouze pro případ, že ti na konci testu nezůstane dostatek času na zodpovězení všech zbývajících otázek.

Na Lékařské fakultě v Hradci se odečítá za nesprávnou odpověď čtvrt bodu, správně zodpovězená otázka je hodnocena jedním bodem. Pokud si nejsi stoprocentně jistý správnou odpovědí, pokus se dvě z nich vyloučit. Tipovat mezi dvěma možnými odpověďmi ti zajistí výrazně vyšší šanci úspěchu.

Jak se správně připravit na přijímačky na medicínu?

Přijímačky na medicínumají pověst patrně nejobtížnějších přijímacích zkoušek v ČR, což rozhodně není neprávem udělené označení. Vzhledem k obrovskému množství učiva, které je na ně třeba znát, často představují větší výzvu než maturitní zkouška a studenti je mnohdy dokonce přirovnávají k některým zkouškám na vysoké škole. Proto je dobré přípravu na přijímací zkoušky nepodcenit.

Jak už jsme zmínili v úvodu, základem je mít jasno, že o studium skutečně stojíte, protože bez motivace do učení lze dlouhou přípravu na přijímačky na medicínu jen obtížně zvládnout.

Co se samotného učení týče, neexistuje jednotná rada pro všechny – proto je dobré začít s přípravou dostatečně brzy, abys vyzkoušel různé styly učení a vybral si ten, který ti bude nejvíce vyhovovat. Nastíníme ale, jak by příprava mohla vypadat.

 

Udělej si z učení propracovaný systém

Dalším krokem by měla být tvorba studijního harmonogramu respektujícího tvoje studijní schopnosti a možnosti. Někomu bude příprava trvat pár týdnů, někomu řadu měsíců. Je proto třeba důkladně zvážit, kolik času budeš potřebovat, a podle toho si učivo rozvrhnout. Plánování a vytvoření rozvrhu považujeme za to nejdůležitější. Představ si studovat každý den po dobu několika týdnů jednu hodinu denně – to nezní tak špatně. Naproti tomu stojí dohánění všech těchto hodin v posledním týdnu před přijímačkami. Jedna hodina se může zdát jako krátký čas, nejvíc ale stejně udělá kontinuita. Vyměnit 60 minut denně za to, že ti to zajistí úspěch na přijímačkách na tvoji vysněnou školu, se vyplatí!

Vytvoření harmonogramu a systému má ještě jednu velkou výhodu. A to že vždycky, když si sedneš ke stolu, budeš vědět, kde jsi skončil a kde máš pokračovat. Nemůže se tak stát, že budeš hodinu vymýšlet s čím začít, a nezačneš tak prokrastinovat. Také odškrtávání plánu může být motivační – čím víc otázek budeš mít za sebou, tím blíž budeš ke svému cíli.

Důležité je postupovat systematicky, abys pak den před testy nezjistil, že si vynechal nějaké zásadní téma. Proto poté co si prostuduješ důkladně přijímací testy preferované fakulty, si vypiš co nejpodrobnější seznam toho, co budeš muset projít. Pro začátek je nejlepší vypsat si dané předměty, tedy biologii, chemii a fyziku, a ty dále dělit. Zkus také odhadnout čas, který nad tím strávíš. Spočítej dny, které zbývají do zkoušek, a učivo podle toho rozděl. Je mnohem více motivační, když vidíš, menší množství učiva na každý den než celou tuto porci najednou. Počítej ale s časovou rezervou – vždycky každému chybí minimálně jeden den k zopakování a poslednímu ujištění. Jedna z možností je si tedy deadline nepsat na den předcházející přijímačkám, ale o ještě den dřív. Tak budeš mít jistotu, že všechno stihneš. Je ale taky možné, že některé dny budeš produktivnější a zvládneš naplánované učivo za kratší dobu. V takových případech se zamysli, jestli se vyplatí udělat příklad nebo menší kapitolu navíc, nebo je lepší třeba zopakovat věci z předchozího dne.

Nepřeskakuj témata

Nepřeskakuj témata, do kterých se ti nechce. Zaprvé, čím více to budeš oddalovat, tím více se ti do toho nebude chtít. A zadruhé, ani za týden, ani za měsíc to rozhodně nebude lepší. Nemá cenu před sebou sunout něco, co stejně budeš muset udělat. Tahle koule by se totiž začala zvětšovat a i pouhé přemýšlení nad ní vysiluje a stresuje. Navíc ze sebe budeš mít lepší pocit a získáš sebevědomí, když to zvládneš.

Možností jak se učit je opravdu mnoho, takže pokud cítíš, že ti některý způsob nevyhovuje, neváhej zkusit jiný. Uvědom si ale, že nejtěžší je vždycky začít. Když se ale dostaneš do správné flow, uteče to a navíc tě to bude bavit. Odlož telefon a nenech se ničím rozptylovat.

Nezapomeň odpočívat

Tato rada se možná může jevit vtipně a nelogicky, ale víme, o čem mluvíme. Odpočinek je extrémně důležitý. Pokud během času vymezeného na přípravu budeš opravdu produktivní, nemá cenu nad tím sedět každý den do noci. Stejně bys u toho usínal. Je mnohem lepší strávit vymezený čas opravdu produktivně, a pak i produktivně odpočívat. Nekonečné sezení u stolu nad učebnicemi totiž snadno vede k prokrastinaci. Dopřej si proto od učení pauzu, zasloužíš si ji. Mysli taky na spánek – všichni víme, jak moc je důležitý.

Konkrétní témata jednotlivých předmětů

Každá fakulta si vytváří svoje vlastní přijímací zkoušky. Z toho vyplývá, že jednotlivá témata, která do svých testů zařadí se různí, ale ta hlavní tematická osa bude u všech velmi podobná. A navíc – když budeš mít celkový přehled o všech tématech, pravděpodobně ti začnou do sebe mnohem lépe zapadat souvislosti, a tím spíš je pochopíš.

Konkrétní témata, která jsou obsahem testů na daných fakultách, jsou většinou k nalezení na jejich webových stránkách. My zde popisujeme právě ten základní souhrn toho, co všechno by se tam mohlo objevit.

Jak se připravit na biologii?

Biologie se skládá přibližně z následujících témat: historie, eukaryotická buňka (její molekulární podstata, struktura, fyziologie a dělení), viry a prokaryota, biologie rostlin a hub, biologie člověka, tedy kosterní, svalová a oběhová soustava, a na závěr ekologie a evoluce.

Historie se týká důležitých dat a milníků, jako je objev DNA, historie medicíny v Česku a na Slovensku, ale i významných vědců. Součástí tématu eukaryotické buňky je její stavba a funkce, buněčné organely a základy buněčného dělení. Téma zahrnuje i mnohobuněčné organismy, jelikož jsou tvořeny právě z eukaryotických buněk. Biologie rostlin a hub patří spíše v kontextu studia medicíny mezi okrajová témata, v testech se pár otázek ale objevuje. Otázky z tohoto tématu se týkají převážně fotosyntézy – za jakých podmínek může probíhat, jak funguje, a to i z hlediska chemických procesů, a jaké jsou důsledky tohoto procesu. Součástí je i stavba rostlin a hub, jejich taxonomie a rozmnožování.

Biologie člověka je samozřejmostí. Zahrnuje tři velká témata – kosterní soustavu, svalovou soustavu a oběhovou soustavu. Téma kosterní soustavy se zabývá kostrou jako celkem, ale i samotnou strukturou kostí, často se otázky týkají jednotlivých koster a také jejich latinských názvů. Latinská terminologie se ti ale bude hodit při samotném studiu, takže rozhodně čas věnovaný jejím studiem není ani trochu zbytečně strávený. Svalová soustava se týká otázek ohledně její stavby, funkce, dělení, vlastností a lokalizace. Stejně jako v předchozím tématu některé otázky ověřují znalost odborného názvosloví. Je důležité zaměřit se převážně na svaly končetin a jiné velké významné svaly, s ostatními se seznámíte v průběhu studia. Podkapitola oběhová soustava se zaměřuje na otázky týkající se anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému. Pravděpodobně se budeš na toto téma muset o něco více zaměřit, protože je na pomezí toho, co se na středních školách učí. Nutno podotknout, že na těchto základech studium medicíny staví.

Téma ekologie a evoluce se zdá být opravdu jednoduché, a tak to svádí k tomu ho přeskočit. Ale vzhledem k tomu, že většinou ani na středních školách to není příliš do hloubky probírané téma, je dobré se na něj zaměřit. Úlohy bývají poměrně jednoduché, ale mnohdy je nutné znát odborné názvosloví. V testech se neobjevuje příliš mnoho otázek na toto téma, ale byla by škoda za ně nezískat body. Znalost těchto dvou témat může také přinést pochopení jiných témat, když si uvědomíš propojení, které mezi nimi je.

Co tě čeká ve fyzice?

Test z fyziky je zaměřen převážně na příklady, objevují se i otázky na teorii, ale v mnohem menší míře. Prověřují se tato témata středoškolské fyziky: základní fyzikální pojmy/principy, mechanika, kmitání, vlnění a akustika, termika, molekulová fyzika, elektřina a magnetismus, elektromagnetické vlnění a optika. Je nutné znát fyzikální zákony, převody jednotek, vzorečky, jednotky, fyzikální principy… Ve všech oblastech je ideální, když pochopíš to, na jakých principech děje probíhají. Mnohdy je nutné i odvozování ze základních vzorečků, a to bez skutečného pochopení prakticky nejde.

První téma prověřuje znalosti základních principů fyziky, v některých úlohách je potřeba spíše logické myšlení než naučené definice. Typicky se otázky zaměřují například na veličiny soustavy SI, na jednotky různých fyzikálních rozměrů apod.

Mechanika ověřuje znalosti jak ohledně hmotného bodu, jeho pohybu a vlastností tohoto pohybu (kinematika a dynamika), tak kapalin (hydrostatika a hydrodynamika) a plynů (aerostatika a aerodynamika). Termika se zabývá vlastnostmi látek s ohledem k teplotě, součástí je také termodynamika. Molekulová fyzika obsahuje příklady zaměřené na částicové struktury látek. Kapitola elektřina a magnetismus pokrývá oblasti jako stejnosměrný a střídavý elektrický proud, elektrické obvody, vlastnosti elektrických spotřebičů, elektromagnetické děje a jevy, indukce, oscilátor polovodičové součástky. Příbuzným tématem je elektromagnetické vlnění, které se zaměřuje na obecné otázky tohoto tématu, také světlem, a z části navazuje na další téma, a to vlnovou optikou. Další kapitola se věnuje geometrické optice. Z tohoto tématu tě čekají otázky na zrcadla, čočky, lidské oko a optické přístroje.

Jak je na tom chemie?

Test z chemie obsahuje učivo sledující témata ze středoškolské výuky. Prověřuje znalost teorie, ale je zaměřen i prakticky, a to prostřednictvím výpočtů. Je dobré projít si a nastudovat tyto oblasti chemie: anorganické názvosloví, látkové množství a hmotností zlomky, stavba atomu, periodická soustava prvků, prvky a anorganické sloučeniny, chemická vazba, polarita a chemické reakce, směsi, koncentrace roztoků a neutralizace, kyseliny, zásady a elektrolyty, organická chemie, sacharidy, lipidy a proteiny, nukleové kyseliny, vitamíny, hormony a metabolismus.

Uvědom si také, že tyto tematické oblasti na sebe navazují. Proto je dobré pochopit všechny kapitoly a žádnou nepřeskočit. Některá témata jsou syntézou jiných témat, k jejich pochopení je tak nutná znalost všech z nich.

Pro počítání příkladů je nezbytné naučit se některé údaje, hmotnosti, konstanty apod. Patří mezi ně například relativní atomové hmotnosti některých prvků (vodíku, uhlíku, kyslíku, případně i dusíku). Relativní atomové hmotnosti ostatních prvků bývají napsané v zadání.

Jak už jsme napsali, není možné při testu používat periodickou soustavu prvků. Její znalost je v části chemie naprosto elementární a nezbytná. Umístění prvků v tabulce odpovídá vlastnostem, které mají. To využiješ i v některých úlohách. Asi si říkáš, že není možné se tabulku z paměti naučit. Ve skutečnosti to možné je, usnadnit to může mnemotechnická pomůcka. Jedná se o mnohdy nesmysluplné věty, které se ale skládají ze slov začínající na zkratky prvků. Skvělým způsobem, jak se je naučit, je například si tyto věty přepsat na papírky a ty si vylepit po pokoji. Vždycky, když půjdeš kolem, si je přečteš, a tak se ti budou dostávat snáze do paměti.

Mimochodem mnemotechnické pomůcky jsou jedním z nejlepších pomocníku při učení. Pomoct můžou stejná písmena na začátcích slov, podobné slabiky, nebo tvoření vět (i těch zdánlivě nesmysluplných) a příběhů.

Jaké materiály využít k přípravě?

Není snad třeba příliš zdůrazňovat, že pokud uvažuješ o studiu na lékařské fakultě, je vhodné dávat pozor v hodinách přírodních věda v posledním ročníku střední školy se kvalitně připravovat na maturitu z těchto předmětů, protože učivo k přijímacím zkouškám na medicínu z velké části tematicky odpovídá obsahu předmětů na všeobecných gymnázií. Navíc maturita z těchto předmětům může být skvělým shrnutím toho, co ses naučil během všech let. Avšak ani v případě, že nepřecházíš z gymnázia, nejsou všechny šance ztracené. Příprava ale pravděpodobně zabere o něco víc času.

Jednotlivé fakulty většinou poskytují seznam doporučené literatury. Před samotnou přípravu, když ještě nemáš představu, z čeho je nejlepší se učit, je dobré si seznam projít alespoň pro orientační představu. Položkami v tomto seznamu jsou převážně souhrnné učebnice koncipované pro gymnázia. V případě programu všeobecného lékařství si vystačíš s učebnicemi týkající se biologie, chemie a fyziky. Na přijímačky na některé nelékařské programy musíš zařadit i jiné příručky: jedná se například o somatologii a adiktologii.

Které učebnice jsou vhodné

Učebnice, které se věnují přímo přijímačkám, mohou být dobrým základem k dlouhodobé přípravě. Tyto učebnice totiž tvoří tematickou osu, která sleduje to, co je obsahem právě přijímacích testů. Je výhodné pořídit si učebnici, která osvětluje alespoň orientačně teorii. Například vypsané vzorečky na začátcích kapitol ti usnadní hodně práce a ušetří spoustu času. Díky učebnici získáš představu, jak testy vypadají.

Jako přehledný, ucelený a obsahově bohatý teoretický základ může být edice středoškolských učebnic Odmaturuj!, která se věnuje všem zmíněným předmětů. Mezi dalšími často doporučovanými učebnicemi jsou Přehled biologie od Stanislava Rosypala a Přehled středoškolské chemie od Jiřího Vacíka. Z fyziky se jedná o sérii učebnic pro gymnázia vydávané nakladatelstvím Prometheus.

Nezapomeň na modelovky

V pozdějších fázích přípravy je vhodné se začít seznamovat s modelovými otázkami konkrétních fakult, na které se budeš hlásit. Jestli je ovšem daná fakulta vydává. Pokud ne, je nápomocné podívat se alespoň na testy z minulých let. Existují ale i specializované učebnice, které představují přehledný souhrn těchto modelových úloh. Shrnout takové množství úloh do jedné učebnice je možné právě díky tomu, že přijímací testy jsou obsahově blízké.

Které přípravné kurzy jsou nejlepší?

Existuje také řada přípravných kurzů, ať už poskytovaných samotnými univerzitami, nebo soukromými společnostmi. Pokud bys tedy přípravu sám nezvládal, pro zvýšení svých šancí se přihlas na některý z těchto kurzů, které obvykle vyučují lidé s výbornou znalostí zkouškových testů a které vám ochotně poradí se složitými příklady. Pokud máš ale problém pouze s jedním předmětem, nemá cenu platit za celý kurz. V takovém případě bude nejlepší možnost sehnat si na pár hodin doučování z daného předmětu. Doučování je skvělé hlavně proto, že je většinou individuální, a tak můžeš přijít s konkrétní úlohou. Peníze utracené za doučování nebo přípravné kurzy ale nepovažuj za vyhozené. Výměnou za ně totiž můžeš získat opravdu hodně času. Nad nějakým příkladem bys nejspíš strávil mnohonásobně víc času.

Využij všechny dostupné možnosti!

Skvělé zdroje informací bývají i zdarma dostupné na internetu. Zároveň to může být příjemné zpestření, když budeš mít pocit, že se v tom nekonečném stohu učebnic už prostě topíš. Některá témata z biologie, z chemie a z fyziky jsou zpracovaná na webu „Khanova škola“. Spousta videí, která osvětlují témata z chemie a fyziky (zajímat tě bude ale určitě i matematika), je dostupná na YouTube kanálu Isibalo. Dalším skvělým kanálem na YouTube je Chemická Nalejvárna, která se zaměřuje na maturitní otázky z chemie. Přehledně je shrnuta látka z fyziky ve veřejně dostupné Encyklopedii fyziky a také na stránkách Fyzika 007. Pokud bychom měli být konkrétnější, tak například na učení hlavně organických a biochemických vzorců a struktur existuje aplikace Amino acid quiz (dostupná pro Android i iOS). Aplikací je ale mnohem víc.

Zkrátka hledej všechny možnosti. Existuje i celá řada profilů na Instagramu. To během scrollování může přinést sem tam například nějaký kvíz, a tak budeš v kontaktu s těmito obory neustále. Některé profily také ve stručnosti seznamují s některými tématy. Bude to i dobrá připomínka přestat scrollovat a jít se učit J. Není od věci také sledovat instagramové profily konkrétních fakult. Většinou se dozvíš zajímavé informace o fakultě celkově a o akcích, které pořádají (a že jich není málo!). Narazit můžeš i na příspěvky od studentů ohledně tipů na přijímačky nebo o zkušenostech ze samotného studia. Je to taky skvělý způsob, jak se s fakultou trochu seznámit a poznat ji, a možná si i ujasníš, jestli je právě tato fakulta pro tebe.

Jako motivace můžou fungovat také facebookové skupiny, v nichž jsou lidé, kteří se na medicínu zrovna připravují. Jednou z nich je skupina pro středoškoláky, kteří se hlásí na LF na MUNI. Před přijímačkami pořádají i setkání, a tak se můžeš seznámit s budoucími kolegy.

Zkus hledat i podcasty na Spotify, spousta nadšenců natáčí epizody na tato témata. Je to způsob, jak část strávený například na cestě v autobuse udělat produktivním. Navíc když se budeš obklopovat všemi různými možnostmi, získáš skvělý přehled, který se může hodit například u ústní části zkoušky (v případě, že tě čeká).

Průběh přijímaček na medicínu

Průběh přijímaček je na jednotlivých fakultách podobný, vyskytují se tu však i některé rozdíly. Informace o přesném místě a termínu konání zkoušky dostane uchazeč vždy předem, a to formou e-mailu nebo prostřednictvím informačního systému dané fakulty. Některé fakulty pořádají testy v jiných budovách. Například 3. lékařská fakulta organizuje písemnou část některých studijních programů v Kongresovém centru Praha na Vyšehradu. Tuto informaci se dočteš na pozvánce ke zkoušce.

Před samotným testem (většinou před vstupem do místnosti) probíhá registrace uchazečů, k níž je zapotřebí předložit doklad totožnosti (občanku nebo pas) pro ověření identity. Nezapomeň si taky vytisknout pozvánku k přijímačkám – bez ní by tě k testům nepustili. Mnohdy neakceptují ani elektronickou verzi na mobilu, mobil musí zůstat opravdu po celou dobu vypnutý. Pozvánka se ukazuje z toho důvodu, že v místnosti (a většinou ani v budově), v níž se píšou testy, nesmí být nikdo jiný než uchazeči.

V průběhu přijímacích zkoušek je zakázáno komunikovat a sdílet informace s ostatními uchazeči. Stejně tak je zakázáno používání jakýchkoli pomůcek (mobilních telefonů, chytrých hodinek, učebnic, taháků atd.), které je striktně kontrolováno a trestáno vyloučením z přijímacího řízení. Nemá smysl pokoušet štěstí, je lepší se jakýchkoli pokusů o podvod vyvarovat. Nezapomeň si vypnout i všechny budíky, aby ti nezazvonil i přesto, že si vypneš telefon!

K napsání testu jsou potřeba pouze psací potřeby – často je poskytuje fakulta, na některých z nich je dokonce zakázáno používat vlastní psací potřeby. Pokud fakulta umožňuje během testu i využití kalkulaček, je tato informace výslovně uvedena v informacích ohledně průběhu přijímacího řízení poskytnutých uchazečům fakultou.

Tipy a rady k přijímačkám

Klíčem k úspěšnému složení přijímací zkoušky je kombinace dostatečných teoretických znalostí logického myšlení. Samotné hluboké znalosti získané hodinami strávenými nad knihami tak nestačí, což je obzvláště patrné ve fyzice a chemii, kde naopak časté početní úlohy testují tvoji rozvahu a schopnost uvažování pod tlakem.

Z výše zmíněného tedy vyplývá (a neplatí to jen pro přijímačky na medicínu), že před zkouškou by ses měl pokud možno co nejméně stresovat apořádně si odpočinout, aby tvůj mozek byl schopný s naučenými informacemi pracovat. Pokud se budeš připravovat poctivě po delší dobu, je velká pravděpodobnost, že poslední odpoledne či večer před přijímací zkouškou se už nic životně důležitého nenaučíš. Naopak by ses možná akorát vystresoval a některé věci se ti spletly. V takovém případě je rozhodně lepší si v předvečer zkoušky trochu oddechnout a namísto učení si ověřit informace o konání zkoušky (hodina a místo konání, povolené pomůcky) a nachystat si potřebné věci, abys je při ranním shonu nezapomněl vzít s sebou. Pamatuj na to, že pokud jsi přípravě věnoval týdny, nebo dokonce měsíce, během zkoušek se ti vše vybaví. Dále je dobré si předem zvolit dopravní prostředek, kterým se na zkoušku dopravíš, a v případě veřejné dopravy si také vybrat spoje, kterými se na místo konání zkoušky dostaneš s dostatečným časovým předstihem. Doraz radši o něco dříve, než aby ses stresoval tím, že to nestihneš – věř tomu, že dopravní situace je to poslední, čím se chceš v den zkoušky zabývat.

U přijímaček

U samotné zkoušky se nenech zviklat nejistotou a nehledej odpovědi u svých sousedů, protože by tě členové zkouškové komise pro podobné chování mohli vyloučit. Pokud hned na začátku testu narazíš na těžký příklad, který ti bude připadat nad tvoje síly, nepropadej panice a pokračuj k dalším otázkám. S velkou pravděpodobností ho budeš schopný vyřešit, až se k němu později vrátíš, k čemuž ti mohou dopomoct i znalosti a postupy, které použiješ při řešení jiných otázek, a tak si je vybavíš. Odpovědi vol s rozvahou a pozorně čti zadání (pozor, jestli otázka například není položena záporně).

V případě, že ti na konci zbyde čas, využij ho ke kontrole svých odpovědí. Přijímačky na medicínu neskrývají přehnaně záludné chytáky, takže nad úlohami, u nichž jsi schopný správně sestavit postup řešení, příliš nehloubej, a považuj je za vyřešené. K tipování se uchyluj pouze jako k poslední možnosti. Vyvaruj se též horečného přepisování odpovědí v poslední minutě, protože stres z blížícího se odevzdání testu povede spíše k přepisu správné odpovědi v nesprávnou.

Rozhodnutí o přijetí

Zpracování výsledků testů obvykle trvá několik dní. Svůj bodový zisk a pořadí uchazeči zjistí v informačním systému dané fakulty, vyrozumění o přijetí/nepřijetí ke studiu a další dokumenty jsou doručovány mnohdy také poštou na doručovací adresu uchazeče.

Rozhodnutí o přijetí je důvod k oslavám. Pokud ses dostal na více fakult, popřemýšlej, která se ti nejvíce zamlouvá. Co ale dělat v opačném případě? Jestli přijímací zkoušky byly neúspěšné, nevěš hlavu. Nezapomeň, že úspěšnost se pohybuje kolem 20 procent. Jinými slovy – většina uchazečů neuspěla. Zamysli se nad tím, co se nepovedlo a co by se příště dalo udělat lépe nebo jinak.

Poté máš několik možností. Jednou z nich je podat odvolání. Platí, že uchazeči, kteří skončili kousek pod bodovou hranicí, mají ještě nějaké šance. Některé fakulty dodatečně posouvají hranici poté, co proběhne zápis. Ne všichni úspěšní řešitelé si totiž nakonec vyberou danou fakultu. Na jiných fakultách se ale tato hranice automaticky neposouvá, a je proto nutné odvolání podat. Další možností je podat si přihlášku na jiný, příbuzný (nelékařský) bakalářský program, na který to ještě jde. Rok, který tím získáš, pak věnuj přípravě.

Nultý ročník – využít, či nevyužít?

V případě, že nepomůže ani odvolání a nemáš zájem o některý z nabízených příbuzných oborů, je možné zapsat se do takzvaného nultého ročníku. Ten organizují univerzity, ale i různé vzdělávací agentury. Cena za tyto kurzy se pohybuje v řádech tisícikorun, záleží na tom, která univerzita nebo agentura ho pořádá a jak moc je intenzivní. Buď probíhá každý den několik hodin (například 3 hodiny dopoledne nebo odpoledne), nebo dva celé dny v týdnu (zpravidla v pátek a o víkendu – agentury myslí na uchazeče, kteří pracují). Největší nevýhodu představuje to, že studenti nultého ročníku nemají status studenta, tedy je nutné platit si sociální a zdravotní pojištění, neplatí pro ně ani žádné studentské slevy.

Zkus dobrovolničení

Neexistuje lepší způsob, jak zjistit, jestli tě práce bude skutečně bavit a taky jestli chceš pracovat v tomto prostředí. Pokud máš známé, kteří by ti praxi mohli poskytnout, zkus se jim ozvat. Je možné domluvit se i s většinou nemocnic na dobrovolnickém programu. Vzhledem k tomu, že dobrovolníci nemají možnost v žádném ohledu pečovat o nemocné (jelikož nemají dostatečnou kvalifikaci), práce spočívá převážně v poskytnutí společnosti pacientům. Ale i to ti umožní nakouknut do nemocnice a na práci lékařů z úplně jiného úhlu pohledu než doposud.

Shrnutí

Vždycky mysli na to, že přesné informace ohledně přihlášky, průběhu přijímacího řízení, bodových bonifikací a případně i podmínek přijetí bez přijímacích zkoušek nalezneš v aktuální podobě vždy na webových stránkách příslušných fakult. Když si skutečně nevíš rady, je také možnost kontaktovat pracovníky fakulty, kteří se o přijímací řízení starají.

Závěrem neuškodí znovu zdůraznit první bod, a sice motivaci – příprava na přijímací zkoušky sice není jednoduchá, ale pokud víš, proč to děláš, a navíc jsi přípravě ochoten něco obětovat, tvoje šance na přijetí ke studiu na lékařské fakultě významně rostou.

A co nejdůležitějšího by sis měl odnést z tohoto článku?

  • Uvědom si svoji motivaci.
  • Vyber si fakultu.
  • Nepodceň přípravu.
  • Udělej si plán – čím podrobnější, tím lepší!
  • Když máš pocit, že je na tebe něco příliš náročné, nech si pomoct – ušetří ti to spoustu času, který se bude později hodit.

Držíme palce, ať jsou přijímačky na medicínu úspěšné!

Tipy k přijímačkám
Scholastik s.r.o.
Lelekovice 755
664 31 Lelekovice
IČ: 14130823
DIČ: CZ14130823
Aplikace na Google play StoreDoustupné na App Store OSP Aplikace
Copyright © 2022 Scholastik s.r.o.