Správná odpověď je: B, D

Hydrostatický tlak v daném bodě soustavy vždy záleží na hloubce, respektive na hladině pod povrchem látky, v níž se tento bod nachází, a lze jej vypočítat podle vzorce , kde h je hloubka pod povrchem kapaliny, ρ je hustota této látky a g je tíhové zrychlení. Těsně u povrchu kapaliny v nádobě je hydrostatický tlak přibližně rovný tlaku vzduchu kolem nádrže. Ve výšce 50 cm nad dnem působí hydrostatickým tlakem 1 m vody. Protože je nádoba plná ze 3/5 a voda tak sahá do výšky 1,5 m z celkových 2,5 m výšky nádoby, hydrostatický tlak v tomto místě nádoby je roven:

p = h · ρ · g = 1 m · 1 000 kg · m⁻³ · 10 m · s⁻² = 10 000 Pa = 10 kPa.

Atmosférický tlak vzduchu kolem nádrže je ve všech místech přibližně:

p_A = 100 0000 Pa = 100 kPa = 1 atm (atmosféra).

Rozdíl těchto dvou tlaků ve výšce 50 cm ode dna nádoby představuje

100 kPa − 10 kPa = 90 kPa,

nikoli 50 kPa. U dna nádrže je hydrostatický tlak:

p = h · ρ · g = 1,5 m · 1 000 kg · m⁻³ · 10 m · s⁻² = 15 000 Pa = 15 kPa.

Rozdíl atmosférického a hydrostatického tlaku je tak u dna nádrže přibližně 85 kPa.