U zkoušky z chemie se testuje učivo, které se vyučuje na středních školách. Test prověřuje teoretické znalosti a zahrnuje praktické výpočty. V testu se potom objevují následující tematické okruhy:
Všem těmto tématům se věnují řešené modelové otázky ve studijním plánu.
Je důležité si uvědomit, že tyto tematické oblasti jsou vzájemně propojené a navzájem se ovlivňují. Proto je nezbytné porozumět všem kapitolám a nevynechat žádnou z nich. Některá témata jsou výsledkem syntézy jiných témat, a proto k jejich správnému pochopení je nutná znalost všech z nich.
Pro úspěšné řešení příkladů je nutné mít v paměti některé údaje, jako jsou například relativní atomové hmotnosti některých prvků (například vodíku, uhlíku, kyslíku a v některých případech i dusíku), stejně jako různé konstanty apod. V případě relativních atomových hmotností ostatních prvků bývají tyto hodnoty obvykle uvedeny v zadání příkladu.
Názvosloví anorganické chemie je častým tématem přijímacích testů a jehož znalost je důležitá pro ty, kteří plánují studovat medicínu nebo farmacii. Týká sloučenin obsahujících kyslík, dusík, hydridy, anorganické kyseliny a komplexní sloučeniny. Jeho znalost a schopnost používat ho jsou téměř všude využitelné a budou vám během dalšího studia opakovaně potřebovat. V této oblasti tedy určitě nepolevujte.
Dále test často obsahuje příklady od těch jednoduchých, kde je cílem určit neznámé hodnoty fyzikálních veličin souvisejících s látkovým množstvím na základě poskytnutých údajů, až po ty složitější, kde je třeba určovat výtěžky nebo množství reaktantů chemických reakcí pomocí výpočtů s látkovým množstvím. Kromě toho se v testech nacházejí také úlohy využívající hmotnostní zlomek, které testují schopnost určovat složení molekul i směsí. Pro úspěšné řešení otázek je potřeba dobře znát chemii od složení anorganických molekul po základní biochemické reakce. I když je možné se tyto otázky snažit řešit bez předchozí přípravy, lepší je se jim věnovat až po prostudování chemické teorie.
Vaše znalosti elementárních částic, kvantových čísel, elektronové konfigurace a dalších atomových vlastností budou prověřeny otázkami, které se zaměřuje na strukturu atomů. Kromě toho se v testech nacházejí úlohy, které se věnují periodické tabulce prvků, rozdělení prvků do skupin a period a vlastnostem prvků v souvislosti s periodickou tabulkou. Tyto základní informace jsou nezbytné pro úspěšné zvládnutí dalších okruhů chemie. Pokud je ovládáte, usnadní vám to pochopení složitějších oblastí a usnadní průchod přijímací zkouškou.
Otázky na prvky a anorganické sloučeniny se zaměřují na detailnější zkoumání anorganických sloučenin a jejich reaktivity, zejména na redoxní a acidobazické procesy.
Nesmíme zapomenout na interakce mezi atomy, které jsou základem chemie. Budete řešit otázky týkající se základních typů interakcí mezi atomy, chemických vazeb a jejich klasifikace, stejně jako tvaru elektronových orbitalů. Tato témata jsou důležitá pro pochopení širších oblastí chemie, včetně anorganické chemie, organické chemie a biochemie. Úspěšné řešení těchto otázek vyžaduje obecné znalosti, které mohou být aplikovány i na konkrétnější příklady.
U směsí, koncentrace roztoků a neutralizace, je potřeba zabývat se složitějšími výpočty fyzikálních veličin popisujících složení látkových směsí a roztoků, které navazují na základy z látkového množství, hmotnostního zlomku. Důležitou součástí jsou také otázky týkající se neutralizačních reakcí, které jsou početně obtížné a často se vyskytují ve zkouškových testech. Při řešení těchto příkladů je třeba být pozorný a umět je řešit rychle, což se vám bude u přijímacích zkoušek hodit.
Kyseliny, zásady, elektrolyty – test se obvykle zaměřuje také na acidobazické děje a elektrolyty a obsahuje otázky, které rozvíjejí vaše znalosti v této oblasti, až po schopnost aplikovat tyto znalosti na konkrétní příklady. Zahrnuje obecné zákonitosti acidobazických reakcí a výpočty výsledků konkrétních reakcí, a také otázky týkající se elektrolytů a vlastností prvků v periodické tabulce. Zvládnutí této podkapitoly vyžaduje nejen znalosti názvosloví, ale také schopnost aplikovat tuto znalost na praktické příklady.
Otázky týkající se organické chemie se zabývající sloučeninami uhlíku s výjimkou těch nejjednodušších. Kromě základních otázek o úvodu do organické chemie zde můžete narazit na otázky zaměřené na specifické a významné reakce v organické chemii, složitější organické sloučeniny, jako jsou heterocykly nebo organokovové sloučeniny, a stereoizomerii. Je to tedy komplexní kapitola, pro niž nejlepší přípravu představuje zvládnutí výuky organické chemie na střední škole. S výjimkou některých specifických otázek, které jsou uvedeny v následujících sekcích, je osnova organické chemie pro přijímací zkoušky podobná jako osnova střední školy.
Základní biochemické otázky zaměřené především na strukturu, vlastnosti a metabolismus sacharidů, lipidů a proteinů se v testech objevují často a je tedy důležité se na ně připravit.
A konečně otázky zaměřené na strukturu, funkci a metabolismus nukleových kyselin, vitamínů a hormonů a také obecné otázky týkající se metabolismu buněk lidského těla. Okruh sjednocuje mnoho témat, která jsou v rámci lidského metabolismu velmi komplexní. Pro pochopení a zapamatování si informací je důležitá tvorba asociací mezi jednotlivými tématy.
